Svědectví z jedné stovky, na které jsem byla – Javornická 100

Nedokážu vylíčit, co všechno se stalo před, během a po 100 kilometrech v Javorníkách. Ale bylo to velký. Bylo to velký a bylo to těžký. A byl to zážitek. Po doběhu jsem říkala, že už nikdy. Po třech dnech už jsem Honzovi vyprávěla, kam bychom mohli příště. Říkal, že tušil, že s tím zas přijdu, ale že nečekal, že to bude tak brzy. Extrémní zážitky jsou prostě návykový. A když víte, že na to máte, tak proč ne? A já myslím, že na to má spousta lidí, jen se neodváží. Protože to, jestli vůbec dokážeš překonat stokilometrovou vzdálenost, je jenom v hlavě. Jak rychle takovou vzdálenost překonáš, to už je otázka fyzické připravenosti. Je to týden, já se válím na gauči, už mě nic nebolí, a říkám si, „ty jo, fakt jsem to dokázala 105 km, 4480 metrů převýšení, za 20 hodin a 14 minut“.

Před Javornickou stovkou

Byl to můj nápad. Loni jsme běželi Jizerský ultratrail, 70 km, ale v hlavě mi pořád blikala ta magická hranice 100 kilometrů. To už by bylo něco! Na Krakonošovu stovku jsme nebyli ready, tak co Javorníky? Přihlásila jsem nás.

Honza chtěl jít společně, já chtěla jít sama. Pak jsem já chtěla jít společně, ale to už zas Honza chtěl jít sám. Tak jsme šli sami. Skoro doslova. Startujících bylo 150, startovní pole se roztrhalo poměrně záhy a tak můžu říct, že skoro půlku trasy jsem nepotkala ani živáčka. Dost na hlavu. Ale z občerstvovaček jsme si s Honzou psali, občas jsme si zavolali, to když měl jeden, nebo druhej splín. A že jich bylo.

Během Javornické stovky

Vývoj závodu asi nejlépe ilustrují smsky, které jsme si v průběhu vyměnili. Check it out (necenzurováno):

1. kontrola: 10,8 km
H „Odcházím z K1, v 8:55, trochu se nám počásko zkazilo, ať to šlape!“
Já: „Jsem na 1. občerstvovačce. Leje. Brrr nvm co mít na sobě. Jeee, jsem pár minut za Tebou!“

2. kontrola: 18,9 km
H „Opouštím K2 přesně v 10,to jsem ale dobře najedl :D Sluníčko sviti, paráda, déšť jsem dal bez bundy. Nohy z těch seběhů cítím, to brzo.“
Já „To byl krásnej usek! Jsem na 2. občerstvovačce. Já taky cítím nohy z kopce. No uvidíme jak to půjde dál papapaaa

DSC_1845

Nádherné výhledy, když zrovna svítí sluníčko

3. kontrola: 39,5 km
H „Broučku,krize,krize byla na úseku, moc nejím a doplácím nejspíš na to. Teď to snad napravím. Vydávám se ve 12:55 na Semeteš. Docela to utíká. Co botky, oka? Nechť Tě síla provází.“
Já „Tohle bylo nekonečný.. jím dobře ale už mě dost bolí nohy. Je 13:22 a ještě tu chvíli budu :) ať Ti to odesjpá!“

4. kontrola: 49,5 km
H „Je 14:55 a já vyrážím na druhou půlku, dávala se do mě už zima, tak uvidíme, jak to půjde. Pěkně si na kontrole odpočiň a naber síly, jsem na přijmu už pořád, telefon nevypínám. Dávej na sebe pozor!Papaa“

DSC_0250

Tohle nebyl zdaleka nejhorší bahnitý úsek

Já „Jím těstoviny a bolí mě hrozně nohy. Morálka bohužel není nejlepší. Vůbec nvm jestli to zvládnu. Buď opatrnej, je to hrozný rochniště. Nemám bohužel moc chuť k jídlu. Je 15:24, převléknu tričko a pomalu vyrážím.“
H „To dokážeš brouku, máš na to:-* Jj, je to hrozně těžký v tom bahništi.Je to už takový sólo závod. Už prakticky jen jdu.

Intermezzo v podobě telefonátu od Honzy. Hrozně ho bolí koleno, přemýšlí, že to vzdá. „To dáš, miláčku, jsi skvělej“.

5. kontrola: 70,5 km
H „Opouštím K5 v čase 18:41 a připraven na tmu :) Mám optimismus v žilách, těch 30 km už nějak dokodrcám.Ať to jde dobře za tmy, jsi nejlepší a tak moc rád jsem Tě slyšel. papaa“

Intermezzo, volám já, že to nedám. „Dáš“ „Když to je hrozně těžký“ „Je to těžký, ale ty to dokážeš“ „Ale já nevím, jestli chci.“ Fňukám „Mně se nechce už nikam plahočit“

Kdyby tu na mě někde čekal, tak se na místě rozbrečím.

6. kontrola: 81,6 km

H „Cpu se vývarem na kontrole. Ještě 20 km, už to není mnoho, byť to ještě nějaká hodinka bude. Dej si pozor broučku na rozdělení žluté a červené značky, je to v druhé pulce, červená uhýbá lehce doprava. Papa a jdi opatrně, miluju Tě!
Já „Už mám taky vývar. Je to pro mě teda utrpení. nvm proč. Snad se nějak dokodrcám do cíle. Ale porad o tom pochybuju. Jsem na Tebe pyšná!“

7. kontrola: 95,4 km
H „Jsem na poslední kontrole, výborná čočková polévka. Z Makyty je to prakticky doluu :) Posledních cca 9 km! Opatruj se prosím, opravdu moc, to zmákneš, už se Ti to krátí“
Já „Jsem na poslední občerstvovačce. já to chci daaaat! myslím na Tebe.

A pak telefonát od Honzy. Je v cíli!!! Jupíííí. Před druhou hodinou ráno. Gratuluju mu, jsem nadšená, on je nadšenej. Posílám ho spát. Kdo ví, kdy dojdu.

DSC_1847

Cílové foto :)

Už jen mechanicky kloužu po jílovitém bahně do Lysé pod Makytou, cupitám obcí, dobíhám do cíle. A je to!! Potlesk od organizátoru a závodníků, co už tu jsou. Je to krásný. Jsem dojatá a nevěřím tomu. Vůbec mi to nedochází. Jsou 3/4 na 4 ráno.

Poslední smska pro toho milého kluka, který tu někde spí: „Broučkuuu, jsem tu“.

A tak to bylo. Jsem na sebe pyšná. Dokázala jsem to. Dokázala jsem jít ve tmě, neztratila jsem se, nebála jsem se. Prostě jsem šla a došla.

Děkuju. Po Javornické stovce

Děkuju svojí hlavě, která to moje unavený tělo do toho cíle vždycky nějak odnaviguje. Děkuju organizátorům, protože na každé občerstvovačce, na startu i v cíli, byla spousta milých lidí, kteří měli pochopení, starali se a byli oázou na cestě za splněným snem. Děkuju všem, kteří na mě mysleli, protože během těch osamocených hodin na trati mi to dodávalo hodně sil. Děkuju i všem, kterým je to úplně jedno, protože by mi to taky mohlo stoupnout do hlavy :D A děkuju Honzovi, že je takovej blázen, kterej do toho se mnou jde.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Sportovní svět se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s